„V současné době nelze říci, že se u pacienta objeví konkrétní onemocnění s danou pravděpodobností. Civilizační choroby jsou multifaktoriální. Podílíme se na nich sami naším životním stylem a stravováním, vliv má i životní prostředí.“ Personalizovaná medicína je šitá na míru danému pacientovi. V tomto případě používá kombinaci prediktivní genomiky, vyšetření střevního mikrobiomu a vyšetření potravinových intolerancí.
Pacientům a pacientkám pak doporučí životosprávu na míru. Co a jak často jíst, jak se hýbat, čím zlepšit kvalitu spánku. „Jsme schopni analyzovat množství a poměr rychlých a pomalých svalových vláken, případně jednotlivé typy kolagenu. Sportovci umíme říci, zda bude dobrý útočník, nebo obránce, dobrý sprinter, nebo vytrvalec. Rizika pro kloubní či šlachová onemocnění či poranění.“
„Když nám je část týdne špatně, máme málo energie nebo jsme smutní, až depresivní, tak v některých případech za to mohou potraviny, které jsme snědli. Ale bohužel již před několika dny. Špička protilátek nastává s odstupem dvou až tří dnů.“ Pod pojmem potravinové intolerance se skrývá několik různých analýz. Doménou současné alergologie jsou alergie patřící do třídy IgE imunoglobulinů, které způsobují reakci téměř okamžitou. Něco sníte a v řádu sekund nebo minut je vám špatně. Máte kopřivku, začnete otékat. Mezi laiky se pak hovoří o tzv. potravinových intolerancích, ty nelze poznat v řádu minut.
„Vyšetření mikrobiomu je doplňkem. Dokážeme ho poměrně účinně a v relativně krátkém čase změnit. Potřebujeme na to zhruba tři měsíce. Změna umožní pacientům velmi rychle pocítit některá naše doporučení.“ Překvapením jsou prý pro mnohé potraviny, které nevědomky jí mimořádně často, a přitom ne všem prospívají. Třeba právě mléko nebo vejce.
Celý rozhovor k poslechnutí zde: Radio Wave
